Stejně jako ostatní druhy umění, i chorvatská architektura ukazuje, jak moc se na území tohoto státu mísily jednotlivé kultury – ať už západní či východní. K vidění jsou památky z doby Řeků i Římanů, Franků, Byzantinců, některé stavby si zachovaly i rakousko-uherské prvky. Na mnoha památkách si můžete všimnout řady přestaveb, někdy i dost drastických.
Nejvýznamnější chorvatskou památkou je bezesporu amfiteátr v Pule z 1. století, který je druhým nejdůležitějším amfiteátrem na celém světě, Augustův chrám v Pule (dokončený v roce 14) a Diokleciánův palác ve Splitu z roku 305.
Z doby byzantské nadvlády se zachoval komplex Eufraziovy baziliky v Poreči, který se dostal až na listinu památek UNESCO. Prohlédnout si zde můžete úžasné mozaiky ze 6. století. V předrománském a románském stylu byl vystavěn kostel sv. Kříže v Ninu, jenž pochází z 9. století a je známý svými slunečními hodinami, kruhová bazilika sv. Donáta v Zadaru, malá kaple sv. Marie Formosy v Pule či kostel sv. Anastázie v Zadaru z 12. a 13. století.
Stavby v gotickém stylu připomínají dlouhou nadvládu Benátčanů. Nacházejí se v Pule, Splitu, Šibeniku, Rábu či Pagu – ať už v jednotlivých kostelech či přímo v rezidencích.
Renesance na chorvatské území došla v době turecké nadvlády, takže se renesanční stavby nacházejí především na severu. Nejvýznamnější památkou z tohoto období je katedrála sv. Jakuba v Šibeniku, která pochází z 15. a 16. století a je celá postavena z kamene – bez jediné cihly. Na východní zdi je vlys se 74 vytesanými a velmi realistickými portréty. Dalšími renesančními stavbami jsou hvarský kostel sv. Štěpána, zadarský kostel Panny Marie či kostel Spasitele v Dubrovníku.
Renesanční prvky ale nepřehlédnete ani na světských stavbách. Za návštěvu určitě stojí zámek Trakosćan či hrad Veliki Tabor. Paláce a domy z tohoto období naleznete také ve Varaždínu a Čakovci. Nejvýznamnějšími architekty této doby byli Juraj Dalmatinac, Nikola Firentinac a Andrija Aleši. Jejich díla jsou k vidění převážně na jadranském pobřeží.
Ve zmíněném Varaždínu naleznete i sloh barokní. V té době i na území dnešního Chorvatska získávalo převahu křesťanství a muslimové se museli stáhnout, což právě monumentální barokní stavby jasně reprezentují. Nacházejí se také v Krapině, Křiževaci, Ludbergu a Osijeku. Mezi nejkrásnější barokní chrámy v Chorvatsku patří chrám sv. Kateřiny v Záhřebu.
Hlavní slovo v té době měli převážně architekti německého původu, kteří se věnovali veřejným i soukromým stavbám. Jejich tvorba byla typická zdobnými prvky, jež se podobaly klasickým ornamentům na zámcích.
Na počátku 20. století se o slovo přihlásila secese. Tu můžete obdivovat především na bývalé budově Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu. Ostatně v Záhřebu naleznete spoustu secesních staveb – a ne náhodou. V roce 1880 totiž řadu tamějších budov zničilo zemětřesení a město bylo přestavěno do dnešní podoby.