Dubrovník

Dubrovník se nachází v nejjižnější části Chorvatska v Jižní Dalmácii. Je to významný jihodalmátský přístav, který je známý jedinečnou subtropickou vegetací a množstvím stavebních památek. Ty zapříčinily v roce 1971 jeho zapsání do seznamu kulturního dědictví organizace UNESCO.

Dnešní Dubrovník leží na poloostrově Lapad a v úzkém pobřežním pásu vedoucí ke starému městu. Okolní kopce již tvoří hranici s Bosnou a Hercegovinou. Ani Černá Hora není odsud daleko, dělí ji od Dubrovníku pouhých 50 kilometrů. Naproti přes Jadranské moře leží Itálie. Z Dubrovníku pluje denně několik lodí do Bari. Letecké dopravě slouží letiště Čilipi, které se nachází jižně od města.

Stručná historie Dubrovníku

Dubrovník má pestrou a dlouhou historii. Již ve 12. století se spojily ostrovní osada Laus a pevninská Dubrava v jeden celek, když byla zasypána úžina, která je od sebe oddělovala. Na jejím místě dnes najdeme ulici Stradun. Dubrovník byl původně pod nadvládou Byzantské říše, než se v roku 1205 dostal do područí Benátské republiky. To se změnilo po Zadarské mírové smlouvě, kdy se stal nezávislým vazalem Uherského království. Ale ani tento stav netrval dlouhou dobu. Již roku 1440 se změnil na podřízenost Osmanské říši. V té době měl Dubrovník obchodní kontakty s mnoha místy na Balkáně a březích Středozemního moře. 15. a 16. století představují pro Dubrovník období největšího rozkvětu. Tehdejší námořní flotila čítala 180 velkých lodí a město bylo cílem obchodní trasy vedoucí z Flander přes Florencii. Dubrovník byl proto velkou konkurencí v té době významné Benátské republice.

Dochází ke stavbě městského opevnění, jehož součástí byly dvě brány - Pile a Ploče. Obyvatelstvo se dělilo podle ústavy na tři skupiny - nobilitu (bohatí a vlivní občané), řemeslníky a chudinu. Veškerá moc se soustředila do rukou aristokracie, běžní obyvatelé mohli zastávat pouze nízké funkce. Svatby byly povoleny pouze příslušníkům stejných tříd. Jak postupně sílil liberalismus, město postupně omezovalo výhodný obchod s otroky.

V roce 1667 Dubrovník zasáhlo silné zemětřesení, které mělo za následek zničení historické části města včetně románské katedrály, gotických a románských paláců. Poté, co se obyvatelstvo vzpamatovalo z této tragédie, dochází k jeho obnově v barokním slohu.

Obsazení města Napoleonovým vojskem roku 1806 znamenal začátek konce Dubrovnické republiky. Ta oficiálně zanikla dva roky poté.

V roce 1815 se Dubrovník stává součástí Rakouska - Uherska, kterého ovládalo jadranské pobřeží od Terstu po Boku Kotorskou.

Po rozpadu mocnářství přechází pod správu nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců později přejmenovaného na Jugoslávii. Z ní se Dubrovník vymanil na krátkou dobu počátkem 2. světové války, kdy byl částí ustašovského Chorvatska.  Avšak již v roce 1941 dochází k jeho okupaci zprvu italskou a později německou armádou. Ta skončila roku 1944, kdy bylo město osvobozeno jugoslávskými partyzány. Poté je až do roku 1991 opět územím Jugoslávie.

Se získáním samostatnosti Chorvatské republiky se stává její součástí. Válka v prostoru bývalé Jugoslávie znamenala pro Dubrovník ostřelování děly z okolních kopců ovládanými Srby. U vchodu do starého města (brána Pile) se můžeme dočíst, co vše bylo v té dobé zničeno.

Co vidět a dělat v Dubrovníku?

Středisko jižní Dalmácie Dubrovník je vhodné místo jak pro pobytovou dovolenou, tak poznávací výlet. Za návštěvu rozhodně stojí systém opevnění města, který tvoří 1940 metrů hradeb postavených od 8. do 17. století. Tato fortifikace zahrnuje také patnáct obranných věží s nejmohutnější válcovou Minčetou. Součástí opevnění byla pevnost sv. Jana u přístavu a další menší stavby například Bokar z 11. století či na mořských útesech umístěný Lovrijenac.

Na jihovýchodě najdeme pevnost Revelin, která je napojena na bránu Ploče. V dnešní době se v jejích prostorách konají různé kulturní akce. Na terase zde pravidelně vystupují umělci hostující na Dubrovnických letních hrách. V přízemí pevnosti najdeme populární Club Revelin. Tento koncertní sál je jeden z největších a nejreprezentativnějších v celém Dubrovníku. V této pevnosti sídli také Virtuální muzeum města, kde si lze za pomocí velkoplošných obrazovek a moderní audiovizuální techniky prohlédnout celou bohatou historii a památky celé jižní Dalmácie. Turisté mohou dokonce na několika místech na hradby vystoupit a tak shlédnout na staré město z výšky.

Nezapomenutelná je také procházka centrem starého mesta, které tvoří ulice Stradun vedoucí od brány Pile k náměstí Luža. Zde si můžeme prohlédnout renesanční kostel sv. Spasitele (16. století) nebo  románsko - gotický františkánský klášter (14. století) s křížovou chodbou, lékarnou, bohatou klenotnicí a knihovnou. Při vstupu od brány Pile nemůžeme přehlédnout Onofrievu kašnu, která byla už ve 13. století součástí dubrovnického vodovodního systému. Pokud budeme pokračovat ulicí Strada dále, narazíme na Orlandův sloup z 15. století. Ten se nachází před kostelem sv. Blažeje. Socha Orlanda představovala symbol svobodného obchodu a délka jeho předloktí představovala tehdejší zdejší délkovou míru- dubrovnický loket. Proto se zde konaly trhy, na kterých se prodávalo především sukno.

Nedaleko odtud je palác Sponza. Ten měl v minulosti mnoho významných využití. Jmenujme aspoň mincovnu, celnici, pokladnici nebo banku, která se v jeho prostorách také nacházela. U brány Ploče nalezneme dům Luža. Pokud zde se budeme pohybovat v některou celou hodinu, určitě uslyšíme odbíjení času z městské zvonice. V této části Strady stojí za pozornost rovněž budova Hlavní strážnice nebo Divadla Marina Držiće z 19. století.

Za jednu z nejkrásnějších staveb Dubrovníku je považován Knížecí palác. Po svém vybudování v 15. století sloužil jako sídlo knížete a republikových úřadů. Dnes je v něm umístěno muzeum. Tradiční zemědělské tržiště najdeme na Gundulićově náměstí. Do starého města se dostaneme z centra Dubrovníku městským autobusem. Pokud máme rádi výtvarné umění, nemůžeme vynechat návštěvu dominikánského kláštera v jižní části města. To je dnes významnou obrazárnou s díly světových malířů.

Pokud máme rádi noční život, věřme tomu, že se v Dubrovníku nudit nebudeme. Využít můžeme některý z hotelových klubů či restaurací nebo se vydat do některého z barů. V letních měsících jsou pořádány párty přímo na plážích například na Copacabaně či Uvale.

Koupání a pláže v Dubrovníku a jeho okolí

Až vás omrzí procházky po místních pamětihodnostech, Dubrovník nabízí překvapivě dobré koupání přímo na dosah starého města. Nejznámější je pláž Banje nedaleko brány Ploče - upravená pláž z hrubého písku a drobných oblázků s jedinečným výhledem na městské hradby a ostrov Lokrum. V hlavní sezóně tu bývá narváno, ale ranní hodiny nebo podvečer stojí za to. Část pláže je volně přístupná, část spravuje beach bar s pronájmem lehátek.

O kousek dál směrem na jihovýchod leží pláž Sv. Jakov u stejnojmenného kláštera - schovaná pod strmým schodištěm, ale odměnou je klidnější atmosféra a jeden z nejkrásnějších výhledů na celé staré město. Právem bývá řazena mezi nejhezčí městské pláže v Evropě.

Na poloostrově Lapad najdete hned několik příjemných míst ke koupání. Nejoblíbenější je zátoka Sumratin (Uvala Lapad) - rozlehlá pláž s borovicovým stínem, sportovišti, vodními atrakcemi a řadou restaurací a barů podél promenády. Je to ideální volba pro rodiny s dětmi díky pozvolnému vstupu do moře. Další koupaliště na Lapadu jsou u hotelů Neptun, Dubrovnik President a Dubrovnik Palace.

Kdo chce uniknout davům, vyrazí lodí na nedalký ostrov Lokrum - přírodní rezervaci s krásnými skalnatými plážemi, slaným jezerem Mrtvé moře a bujnou středomořskou vegetací. Pravidelné spoje z přístavu ve starém městě trvají jen asi 15 minut. Za výlet stojí i oblázková pláž Sveti Jakov na ostrůvku Daksa nebo klidné zátoky na cestě směrem k Cavtatu.

Milovníci potápění se mohou věnovat své zálibě v některém z místních klubů - podmořský svět kolem dubrovnických ostrovů ukrývá korálové útesy, vraky lodí i podmořské jeskyně.