Hvar – město, kde se nebudete nudit v létě, ani v zimě
Jestli si nedokážete představit letní dovolenou bez palem, agáve a oleandrů, je pro vás město Hvar jako stvořené. Díky nadprůměrně vhodným klimatickým podmínkám zde totiž roste obrovské množství přímořských subtropických rostlin. I proto patří Hvar mezi nejoblíbenější letoviska Jadranu. Hlavní město stejnojmenného ostrova láká také na bohaté sportovní a kulturní vyžití a krásné pláže na nedalekých Paklených ostrovech.
Do Hvaru ale turisté míří i v zimě – ve městě se totiž konají ozdravné zimní přímořské pobyty. I v lednu je tu navíc průměrná teplota 8,4 °C, tedy víc než ve většině jiných vyhlášených přímořských lázní, které se v oblasti Středomoří nacházejí.
Hledáte ubytování ve Hvaru? Podívejte se na naší širokou nabídku rodinných i luxusních apartmánů, rekreačních domů a ubytování v soukromí.
Od úpadku k rozvoji ve významný přístav
Jako první osídlili ostrov Hvar Ilyrové v 1. tisíciletí př. n. l., bojovali o něj však i Římané, kteří v polovině 1. století př. n. l. získali nadvládu nad celým Jadranem. Pro Hvar to bylo obdobím obrovského úpadku, jenž dokonaly v 5. a 6. století násilné nájezdy Ostrogótů.
V 7. století začaly na území pronikat slovanské kmeny, v 11. století pak vzniklo chorvatské království. V roce 1420 Hvar připadnul Benátské republice, jejíž součástí zůstal až do konce 18. století, kdy republika zanikla. Na rozdíl od Římanů přinesli Benátčané na Hvar obrovský rozvoj, vytvořili z něj hlavní benátskou námořní základnu pro celý východní Jadran. Rozvíjelo se zde písemnictví, výtvarné umění i architektura. Není náhodou, že nejvýznamnější památky města pocházejí právě z tohoto období.
V roce 1813, tedy po ukončení napoleonských válek, byl Hvar přičleněn k rakouské říši. Pod nadvládou Habsburků zůstal přes sto let, až do konce 1. světové války. Přestože o něj usilovali Italové, kteří se pokládali za dědice zaniklé Benátské republiky, Hvar byl připojen k Jugoslávii. Od roku 1992 je součástí samostatné Chorvatské republiky.
CO DĚLAT A VIDĚT?
Vojenské památky doplňují katedrály a paláce
Ve městě je k vidění spousta památek. Na první pohled vás zaujme benátské opevnění ze 16. století. Navazuje na pevnost Španjol (případně Španjolska tvrdjava), která je dodnes přístupná. Pohled dokresluje pevnost Fort Napoleon, jež se nachází na kopci vysoko nad městem. Jak název napovídá, postavili ji Francouzi na začátku 19. století.
Další vojenskou památkou je budova Arzenálu, jíž postavili v 16. století Benátčané a sloužila jako opravna válečných lodí. V 17. století na ní navíc přistavěli divadlo, které je dodnes úžasně zachovalé.
Z dalších památek rozhodně stojí za vidění renesančně-barokní katedrála sv. Štěpána ze 16. až 17. století. Nachází se přímo na náměstí a je možné zde zhlédnout i klenotnici, kde jsou uloženy cenné církevní předměty. Součástí je i parádní barokní zvonice ze 17. století.
Před katedrálou stojí městská kašna ze 16. století, ve městě jsou k vidění i významné paláce – biskupský, Paladiniů, Vukasinovićů a nedokončený Hektorovićů. Pocházejí z doby gotiky až pozdního baroka.
Minout byste neměli ani kostelík sv. Kosmy a Damiana, jenž pochází z 15. až 16. století, a gotický kostel sv. Ducha z 15. století. Ve městě stával i významný kostel sv. Marka. Z goticko-renesanční památky se však už dnes dochovala pouze zvonice a část hlavní lodi. V současné době se v ní nachází malá archeologická sbírka a lapidárium.
Pokud opustíte městské hradby, naskytne se vám pohled na krásný renesanční letohrádek básníka Hanibala Luciće ze 16. století. Na východ od centra města stojí také františkánský klášter s mariánským kostelem Gospa od Milosti, jenž pochází z 15. století. K vidění jsou neobvykle cenné obrazy, ale také sochy, plastiky a rozsáhlá sbírka sakrálních předmětů a knih. Snadno se dostanete i do nádherné klášterní zahrady.
Nejstarší veřejné divadlo v Evropě a spousta dalších kulturních akcí
Hvar je významným kulturním centrem. Je ostatně sídlem prvního veřejného divadla v celé Evropě. Otevřelo se už v roce 1612 a dodnes každý rok v červenci a srpnu probíhají Dny hvarského divadla a od června do října i letní kulturní představení. Nejvýznamnější kulturní akcí je Den města Hvar, který připadá na svátek patrona města - sv. Štěpána (2. října). Jedná se o obrovskou náboženskou slavnost doplněnou o další doprovodný program.
Významný je i svátek spolupatrona města – sv. Prospera (10. května). Jedná se o slavnost Fešta sv. Prošpera. Během sezony se hned několikrát konají i velmi populární rybářské slavnosti (Ribarske fešte).
Pobavit se ale můžete i v desítkách restaurací, klubů, kaváren i tradičních konob. Během celé sezony hraje hudba na hotelových terasách, vyhlášené jsou i některé kluby pro mladé – především Veneranda, Club Atlantida či podnik s příznačným názvem Carpe diem (Užívej dne).
Vyrazte na Paklené ostrovy
Ujít byste si neměli nechat ani výlet na nedaleké Paklené ostrovy (Pakleni otoci). Jedná se o skupinu šestnácti překrásných ostrůvků a útesů. Dostanete se na ně snadno – velmi dobře totiž funguje místní vodní taxi. A nenechte se zmást, nejedná se o Pekelné ostrovy. Název vznikl podle pryskyřičného tmelu (v chorvatštině pakla), jenž se zde využíval k opravám lodí.
Vodní sporty i tenis
Ani sportovci nepřijdou zkrátka – spíš naopak. Město Hvar má dokonalé podmínky pro provozování vodních sportů. Nejpopulárnější je jachting, dále i windsurfing, vodní lyže, potápění či podmořský rybolov. Potápěči si opravdu přijdou na své, nejkrásnější lokalita pro potápění se nachází jižně od Palmižany na blízkých Paklených ostrovech u ostrůvku Stambedar.
Samozřejmostí jsou ale i klasické sporty, mimo jiné tenis, stolní tenis, basketbal a kuželky. Není problém si v hotelech půjčit sportovní vybavení. Vyrazit můžete i na kolo, po celém ostrově Hvar jsou připraveny značené cyklistické stezky, ze kterých se vám naskytnou krásné výhledy.
Pokud se budete ve Hvaru nacházet 1. ledna, rozhodně si nenechte ujít tradiční Novoroční závod plachetnic. Hojně navštěvovaný je také tenisový turnaj Sunčani Hvar Open, jenž se koná od 29. března do 5. dubna.
PLÁŽE A KOUPÁNÍ
Městská pláž, ostrovy i luxusní koupaliště
Západně od středu města leží hlavní městská pláž. Je oblázková a nechybí na ní betonové plošiny, na kterých se můžete pohodlně slunit. Oblázkové pláže naleznete i na východ od středu města, a to u zmíněného františkánského kláštera a hotelů Galeb a Bodul. Vykoupat se ale můžete i na jiných místech, po celém skalnatém pobřeží jsou k dispozici upravené plošiny.
Za koupáním můžete vyrazit i na výlet – krásné je především na nedalekých ostrovech Pakleni otoci, konkrétně na ostrůvku Sveti Kliment u osady Palmažina. Dostat se tam můžete místními čluny, není to nic složitého. Na místě naleznete skalnaté a oblázkové pláže plné bujné vegetace. Na ostrůvcích Jerolim a Marinkovac se nacházejí i naturistické pláže.
Pokud si chcete dopřát luxusnější koupání, vydejte se do městského koupaliště, které nese název Bonj. Pochází se z roku 1927, ale nedávno prošlo kompletní rekonstrukcí a stalo se z něj nejluxusnější zařízení tohoto typu na celém Jadranu. Počítejte ale s tím, že budete muset sáhnout hlouběji do své peněženky. Na druhou stranu – kdy jindy si dopřát něco výjimečného, než právě na letní dovolené.
