Nádherné pláže, čisté moře a panenská příroda. K tomu antická kultura, bohaté sportovní vyžití a jedinečné gastronomické zážitky. To a mnohem víc nabízí Chorvatsko – země, která se rozkládá na východním pobřeží Jadranského moře a na více než 1200 ostrovech a útesech. Právě proto je ideálním místem pro příjemnou dovolenou. Ne náhodou je 18. nejpopulárnější turistickou destinací na světě.
Chorvatsko totiž má co nabídnout, což se odvíjí i od jeho pohnuté historie. Díky častému střídání vládnoucích národů v zemi naleznete spoustu památek z nejrůznějších kulturních i historických směrů.
Prvními známými obyvateli Chorvatska byly ilyrské kmeny. Ve 2. až 1. století př. n. l. na tomto území vznikla římská provincie Illyricum, v 7. století dorazili Slované, kteří vybudovali jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem se v roce 924 či 925 stal Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. V roce 1102 se chorvatské království v rámci personální unie spojilo s uherským státem, některé části byly i pod nadvládou Benátčanů.
Dlouhá léta bylo Chorvatsko součástí Rakousko-Uherska. Po první světové válce vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, ze kterého se v roce 1929 stalo Království Jugoslávie. V roce 1941 po obsazení Jugoslávie Němci chorvatští ustašovci vyhlásili Nezávislý stát Chorvatsko.
Po druhé světové válce bylo Chorvatsko součástí Jugoslávie a po Slovinsku bylo druhou nejrozvinutější republikou v Jugoslávii. V červnu 1991 Chorvaté vyhlásili nezávislost, která byla uznána 15. ledna 1992 Evropským společenstvím. Jugoslávie však tuto autonomii neuznala a rozvinul se válečný konflikt, který trval až do roku 1995.
Všechny tyto historické milníky zanechaly na chorvatském území výrazné stopy. Mezi nejvýznamnější chorvatské památky patří amfiteátr v Pule z 1. století, který je druhým nejdůležitějším amfiteátrem na světě, Augustův chrám v Pule z roku 14 a Diokleciánův palác ve Splitu (dokončen roku 305). Kromě toho za vidění stojí také komplex Eufraziovy baziliky v Poreči, kruhová bazilika sv. Donáta v Zadaru, katedrála sv. Jakuba v Šibeniku z 15. a 16. století, chrám sv. Kateřiny v Záhřebu, hvarský kostel sv. Štěpána, kostel Panny Marie v Zadaru nebo kostel Spasitele v Dubrovníku.
Turismus se začal rozvíjet už od poloviny 19. století, kdy hlavním centrem byla Opatija, významné lázeňské středisko. V dnešní době turisté míří především na ostrovy a do historických měst, jako je Dubrovník, Zadar, Split, Rjeka, Trogir a Šibenik.
Ale i vnitrozemí má co nabídnout – oblíbená jsou především Plitvická jezera, která jsou zapsána na listinu světového dědictví UNESCO, či hlavní město Chorvatska Záhřeb, dále nádherné zámky a tradiční termální lázně. Celkově se v zemi nachází osm národních parků, jedenáct chráněných krajinných oblastí a sedm památek zapsaných na seznam UNESCO.
Kromě památek ale turisty do Chorvatska lákají především krásné pláže. Pokud žijete v domnění, že Chorvatsko = pouze kamenité pláže, rychle na to zapomeňte. Řada pláží je totiž i písčitých. Za nejkrásnější chorvatskou pláž je považována pláž Zlatni rat, která se nachází na jižní straně dalmatského ostrova Brač. Chorvatsko má ale krásných pláží celou řadu – ať už preferujete rušné pláže s bohatým sportovním vyžitím či klidné a opuštěné romantické zátoky.
Do Chorvatska ale míří také řada gastroturistů. Chorvatská kuchyně je totiž vyhlášená a velmi pestrá. Na jídelníčcích naleznete tradiční vnitrozemské pokrmy, ale i italská, rakouská, maďarská či turecká jídla.
Mezi chorvatské speciality patří pršut - vepřová šunka uzená v dýmu otevřeného ohniště a sušená prouděním vzduchu, paški sir – ovčí sýr z ostrova Pagu, hustá zeleninová polévka maneštra, dalmatské brodetto, což je v podstatě chorvatský guláš, a janjetina – jehněčí. Základem jsou samozřejmě ryby a mořské plody.
Velmi rozšířené jsou také alkoholické nápoje, především bylinková rakije, travarica a sladký třešňový likér marašino. Největší úspěch ale má tradiční chorvatské víno - tokajské či malvazije a z červených primoštenský babič.
Počet obyvatel Chorvatska se pohybuje kolem 4,5 milionu lidí. Kvůli velkým vlnám emigrace, které začaly v 19. století a trvají dodnes, v současné době žije mnoho Chorvatů mimo Chorvatsko. Většinu obyvatel chorvatského území (78 %) tvoří Chorvaté, následují je Srbové, Bosňáci, Slovinci, Italové a Maďaři. Jejich mentalita se mění i podle části země, ve které žijí. Obyvatelé severu jsou údajně odměřenější, na jihu naopak žijí lidé bezprostřednější a hlučnější.
Úředním jazykem Chorvatska je chorvatština, snadno se ale domluvíte i anglicky či německy, v některých oblastech dokonce i italsky. Používaným písmem je latinka. Měnou je chorvatská kuna (označována zkratkou HRK), která se dělí na 100 lip. Přibližný kurz kuny k euru je v současné době 7,6 HRK = 1 EUR. Jedna kuna stojí 3,5 koruny. Státní vlajka je tvořena ze tří vodorovných pruhů – červeného, bílého a modrého, uprostřed se nachází chorvatský státní znak. Státní hymna Chorvatska nese název Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti).
Pro turistický pobyt v Chorvatsku nepotřebujete vízum, stačí platný občanský průkaz či cestovní pas. Chorvatsko je totiž zapojeno do mezinárodních struktur, je mimo jiné členem Rady Evropy, NATO i Evropské unie.