Proč máme rádi Chorvatsko?

Nádherné pláže, čisté moře a panenská příroda. K tomu antická kultura, bohaté sportovní vyžití a jedinečné gastronomické zážitky. To a mnohem víc nabízí Chorvatsko – země, která se rozkládá na východním pobřeží Jadranského moře a na více než 1200 ostrovech a útesech. Právě proto je ideálním místem pro příjemnou dovolenou. Ne náhodou je 18. nejpopulárnější turistickou destinací na světě.

Ze všech stran na vás bude dýchat historie

Chorvatsko totiž má co nabídnout, což se odvíjí i od jeho pohnuté historie. Díky častému střídání vládnoucích národů v zemi naleznete spoustu památek z nejrůznějších kulturních i historických směrů.

Římský amfiteátr v PuleŘímský amfiteátr v Pule

Prvními známými obyvateli Chorvatska byly ilyrské kmeny. Ve 2. až 1. století př. n. l. na tomto území vznikla římská provincie Illyricum, v 7. století dorazili Slované, kteří vybudovali jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem se v roce 924 či 925 stal Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. V roce 1102 se chorvatské království v rámci personální unie spojilo s uherským státem, některé části byly i pod nadvládou Benátčanů.

Dlouhá léta bylo Chorvatsko součástí Rakousko-Uherska. Po první světové válce vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, ze kterého se v roce 1929 stalo Království Jugoslávie. V roce 1941 po obsazení Jugoslávie Němci chorvatští ustašovci vyhlásili Nezávislý stát Chorvatsko.

Po druhé světové válce bylo Chorvatsko součástí Jugoslávie a po Slovinsku bylo druhou nejrozvinutější republikou v Jugoslávii. V červnu 1991 Chorvaté vyhlásili nezávislost, která byla uznána 15. ledna 1992 Evropským společenstvím. Jugoslávie však tuto autonomii neuznala a rozvinul se válečný konflikt, který trval až do roku 1995.

Úžasné památky, kam jen oko dohlédne

Všechny tyto historické milníky zanechaly na chorvatském území výrazné stopy. Mezi nejvýznamnější chorvatské památky patří amfiteátr v Pule z 1. století, který je druhým nejdůležitějším amfiteátrem na světě, Augustův chrám v Pule z roku 14 a Diokleciánův palác ve Splitu (dokončen roku 305). Kromě toho za vidění stojí také komplex Eufraziovy baziliky v Poreči, kruhová bazilika sv. Donáta v Zadaru, katedrála sv. Jakuba v Šibeniku z 15. a 16. století, chrám sv. Kateřiny v Záhřebu, hvarský kostel sv. Štěpána, kostel Panny Marie v Zadaru nebo kostel Spasitele v Dubrovníku.

Diokleciánův palác ve SplituDiokleciánův palác ve Splitu

Turismus se začal rozvíjet už od poloviny 19. století, kdy hlavním centrem byla Opatija, významné lázeňské středisko. V dnešní době turisté míří především na ostrovy a do historických měst, jako je Dubrovník, Zadar, Split, Rjeka, Trogir a Šibenik.

Ale i vnitrozemí má co nabídnout – oblíbená jsou především Plitvická jezera, která jsou zapsána na listinu světového dědictví UNESCO, či hlavní město Chorvatska Záhřeb, dále nádherné zámky a tradiční termální lázně. Celkově se v zemi nachází osm národních parků, jedenáct chráněných krajinných oblastí a sedm památek zapsaných na seznam UNESCO.

Nejkrásnější pláže na celém Jadranu

Kromě památek ale turisty do Chorvatska lákají především krásné pláže. Pokud žijete v domnění, že Chorvatsko = pouze kamenité pláže, rychle na to zapomeňte. Řada pláží je totiž i písčitých. Za nejkrásnější chorvatskou pláž je považována pláž Zlatni rat, která se nachází na jižní straně dalmatského ostrova Brač. Chorvatsko má ale krásných pláží celou řadu – ať už preferujete rušné pláže s bohatým sportovním vyžitím či klidné a opuštěné romantické zátoky.

Jedna ze stovek nádherných pláží v ChorvatskuJedna ze stovek nádherných pláží v Chorvatsku

Potěšíte i svůj žaludek

Do Chorvatska ale míří také řada gastroturistů. Chorvatská kuchyně je totiž vyhlášená a velmi pestrá. Na jídelníčcích naleznete tradiční vnitrozemské pokrmy, ale i italská, rakouská, maďarská či turecká jídla.

Mezi chorvatské speciality patří pršut - vepřová šunka uzená v dýmu otevřeného ohniště a sušená prouděním vzduchu, paški sir – ovčí sýr z ostrova Pagu, hustá zeleninová polévka maneštra, dalmatské brodetto, což je v podstatě chorvatský guláš, a janjetina – jehněčí. Základem jsou samozřejmě ryby a mořské plody.

Slávky, jedna z mnoha chorvatských delikatesSlávky, jedna z mnoha chorvatských delikates

Velmi rozšířené jsou také alkoholické nápoje, především bylinková rakije, travarica a sladký třešňový likér marašino. Největší úspěch ale má tradiční chorvatské víno - tokajské či malvazije a z červených primoštenský babič.

Obecné informace

Počet obyvatel Chorvatska se pohybuje kolem 4,5 milionu lidí. Kvůli velkým vlnám emigrace, které začaly v 19. století a trvají dodnes, v současné době žije mnoho Chorvatů mimo Chorvatsko. Většinu obyvatel chorvatského území (78 %) tvoří Chorvaté, následují je Srbové, Bosňáci, Slovinci, Italové a Maďaři. Jejich mentalita se mění i podle části země, ve které žijí. Obyvatelé severu jsou údajně odměřenější, na jihu naopak žijí lidé bezprostřednější a hlučnější.

Úředním jazykem Chorvatska je chorvatština, snadno se ale domluvíte i anglicky či německy, v některých oblastech dokonce i italsky. Používaným písmem je latinka. Měnou je chorvatská kuna (označována zkratkou HRK), která se dělí na 100 lip. Přibližný kurz kuny k euru je v současné době 7,6 HRK = 1 EUR. Jedna kuna stojí 3,5 koruny. Státní vlajka je tvořena ze tří vodorovných pruhů – červeného, bílého a modrého, uprostřed se nachází chorvatský státní znak. Státní hymna Chorvatska nese název Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti).

Pro turistický pobyt v Chorvatsku nepotřebujete vízum, stačí platný občanský průkaz či cestovní pas. Chorvatsko je totiž zapojeno do mezinárodních struktur, je mimo jiné členem Rady Evropy, NATO i Evropské unie.