Za dobu své existence spadalo Chorvatsko pod celou řadu kulturních vlivů – ať už se jednalo o antické Řecko, starověký Řím, středověké střídání vládců, benátskou, habsburskou či jugoslávskou nadvládu. Navíc leželo na tehdejších důležitých dopravních tepnách, které spojovaly velké civilizace a čtyři kulturní okruhy – západní a východní, středoevropský a středozemní.
Země tak prošla změnami, které zanechaly doposud znatelné stopy i na kultuře a umění. Ať už se zajímáte o jakékoli období, Chorvatsko vás rozhodně nezklame.
Na území Chorvatska naleznete starořímské, barokní, renesanční i secesní budovy. Nejvýznamnější památkou z doby Římanů je bezesporu amfiteátr v Pule. Jedná se o druhý nejvýznamnější amfiteátr na celém světě. Z této doby pochází také Augustův chrám v Pule z roku 14 a Diokleciánův palác ve Splitu z roku 305.
Další důležitou etapu zastupuje Eufráziova bazilika v Poreči, která je nejslavnější byzantskou památkou v Chorvatsku a jsou v ní k vidění úžasné mozaiky ze 6. století. Na území Chorvatska se nachází i další baziliky byzantského stylu. Mimo jiné kostel sv. Kříže v Ninu z 9. století či kaple sv. Marie Formosy v Pule.
Z románského období pochází tři zvonice ve městě Rab či průčelí katedrály v Trogiru ze 13. století. Renesanční architektura je k vidění na katedrále sv. Jakuba z 15. a 16. století, jež stojí v Šibeniku.
Zachovaly se také části středověkého opevnění, které tvořilo vojenskou obrannou linii před celou řadou cizích mocností. Prvky baroka naleznete v centru Varaždinu, Trdavu a Samoboru. Nejvýznamnější barokní památkou je chrám sv. Kateřiny v Záhřebu.
Řada památek je zapsána na seznamu UNESCO, což je na tak malou zemi, jakou je Chorvatsko, opravdu úctyhodné. Na seznamu se ale nacházejí i nehmotné statky – slavnost ke svátku svatého Blažeje, procesí Za křížem, dvouhlasný zpěv v istrijské pentatonické stupnici, jarní průvod královen, krajkářství, výroba dřevěných hraček a karnevalový masopustní průvod se zvonky.
Významné archeologické nálezy pocházejí už z doby bronzové – tou nejznámější je Vučedolská holubice z období zhruba před 4500 lety. Římské umění reprezentují podlahové mozaiky v Pule či bronzová hlava ze Salony.
Za zhlédnutí rozhodně stojí i mimořádná sbírka misálů, které jsou psané hlaholicí. Nejstarší tištěný misál pochází z roku 1483, je tedy jen o 28 let mladší než Gutenbergova Bible. Jeho kopii naleznete v Národní a univerzitní knihovně v Záhřebu.
Významné místo v chorvatské kultuře mají i malíři. Mezi ty nejvýznamnější patřili už v období renesance Blaž Jurjev Trogiranin a Juraj Julije Klović, jenž se proslavil obrazem Farneské hodinky a portrétem El Greca. Přelom 14. a 15. století patřil především freskám. Tu nejznámější namaloval Vincent z Kastavu a nese název Tanec mrtvých. K vidění je v kostele Panny Marie poblíž Pazinu.
Ze sochařů popularitu získali především Ivan Meštrović, který je autorem sochy Řehoře Ninského v Diokleciánově paláci, a Ivan Kožarić, jenž vytvořil sochu básníka Matoše v Záhřebu.
Velmi bohatou tradici má i chorvatská literatura, jejíž historie sahá až do období renesance. Řada spisovatelů a básníků má dodnes sochy po celé zemi. Z období renesance je třeba vyzdvihnout Maruliće a jeho epickou báseň Judita, Petara Zoraniće (román Planine) či dramatika Marina Držića, kterému se přezdívá chorvatský Shakespeare.
Mezi nejoblíbenější autory patří Antun Gustav Matoš (1873-1914), Tin Ujević (1891-1955) a Miroslav Krleža (1893-1981), který je dokonce pokládán za největšího chorvatského spisovatele 20. století. Některá jeho díla dokonce byla přeložena do češtiny – například Banket v Blitánii a Na pokraji rozumu.
Počátky chorvatské kinematografie sahají do doby 2. světové války, kdy film sloužil k propagandě ustašovců. Následně se ale Chorvatsko stalo důležitým členem jugoslávského filmového průmyslu. Prosadil se především animovaný film soustředěný kolem Záhřebské školy animace. Jeden z jejích studentů, Dušan Vukotić, dokonce se svým snímkem Surogat získal v roce 1963 jako první neamerický tvůrce v této kategorii sošku Oscara.
Z novějších snímku uspěly především Nádherná noc ve Splitu režiséra Arsena Antona Ostojiće, Melounová cesta Branko Schmidta a Armin Ognjena Sviličiće. Výběr nejlepších chorvatských snímků můžete vidět na filmových festivalech v Pule, Motovunu či Záhřebu.
Spousta tradic se dodnes předává z generace na generaci. Patří mezi ně především písně a tance v krojích, ale také rytířské turnaje, které místní oživují pro turisty. Také lidové umění reflektuje chorvatskou historii. Například populární šavlový tanec Moreška připomíná dobývání ostrovů Turky.