Rab

Rab – krásné město, kde je o zábavu postaráno

Perla Jadranu. I tak se často označuje romantické město Rab, které leží na pobřeží stejnojmenného ostrova. Toto středisko cestovního ruchu totiž nabízí snad vše, na co si vzpomenete – krásnou přírodu, zajímavé památky i bohaté kulturní a sportovní vyžití. Ne nadarmo proto patří mezi nejoblíbenější letoviska celého severního Jadranu.

Rab se dělí na dvě části. Historické centrum se nachází na malém poloostrově, jenž končí mysem Kaldanac. Poloostrov omývá nádherný záliv Gradská luka a záliv sv. Eufemie. Nová část leží kolem historického středu ke konci zátoky Sveta Fumija, kde je předměstí Palit, a také východním směrem, kde se spojuje s letovisky Banjol a Barbat. Součástí je i klidnější lokalita Suha Punta.

Od Liburnů přes úpadek až k nezávislosti

Prvním známými obyvateli původní osady byli ilyrští Liburnové. Právě oni jí dali první jméno – Arb, což znamenalo zelený, zalesněný. Poté je ale vytlačili Římané, kteří název změnili na Arba a vystavěli zde municipium, které sloužilo jako opevněná základna římského loďstva.

Další rozvoj přinesla i následující století - především 11. a 15., tehdy osada měla vlastní městskou samosprávu. Vše se ale změnilo, když si území násilným způsobem podmanili Benátčané. V té době totiž krátce po sobě přišly dvě morové epidemie, které město téměř vyhladily. Následky se projevovaly ještě dlouhá staletí. Dodnes v Rabu stojí zchátralé domky, které jsou zazděné nebo zabedněné. V nich bydleli lidé, kteří byli považováni za šiřitele moru.

Období úpadku skončilo až ve druhé polovině 19. století. Rab se totiž díky svým přírodním podmínkám stal oblíbeným přímořským lázeňským městem. Budování hotelů znamenalo definitivní konec živoření.

Po Berlínském kongresu Rab připadnul Rakousku, s čímž se ale Italové jako nástupci Benátské republiky nechtěli smířit. Po první světové válce obsadili celý ostrov. Rapallská smlouva je však v roce 1920 donutila toto území vyklidit. Rab poté připadnul Chorvatům.

Památky připomínají dobu Benátčanů

Stavební ráz města je dodnes značně ovlivněn nadvládou Benátčanů. Rab dokonce patří mezi nejlépe zachovalé středověké osady z tohoto období na celém Kvarneru. Městské opevnění pochází z 12. až 13. století a dominuje mu tzv. Mořská brána (Morska vrata). Hradby obklopují středověký stavební systém připomínající šachovnici.

Naleznete zde Knížecí palác (Knežev dvor) ze 13. století, jenž byl výrazně upraven v době pozdní gotiky a renesance. Za vidění stojí především nádherný balkon, kromě toho se na nádvoří nachází i lapidárium, kde si můžete prohlédnout artefakty z dob od antiky až po renesanci.

Kromě toho si v Rabu nemůžete nevšimnout zvonic. Právě ty tvoří typickou siluetu tohoto městečka. Přestože se jedná o zvonice kostelů, v řadě případů už po kostelech není ani památky. Zvonice však neochvějně stojí dál.

Dominantou je katedrála Nanebevzetí Panny Marie

Nejvýznamnější sakrální stavbou je katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Sveta Marija Velika) – je dokonce tak cenná, že patří mezi nejdůležitější stavby na celém severním pobřeží Jadranu. Jedná se o trojlodní románskou baziliku, která je vybavena barokizovaným vnitřkem. Pokud stále nebudete mít dost, navštivte ještě sousední faru, kde naleznete velkou sbírku cenných sakrálních předmětů. A když jsme byli u zvonic – právě v blízkosti fary se nachází krásná zvonice, která dosahuje úctyhodných 26 metrů.

Dále byste si neměli nechat ujít návštěvu místních paláců a historických domů šlechticů – Dominisů, Marochini-Bankotů, Cassiů, Crnotů, Tudorinů a Crnotů. V těchto monumentálních stavbách se přirozeně snoubí benátská gotika s renesancí.

Městská lodžie jako soudní síň

Zajímavostí je, že v době benátské nadvlády se z veřejných budov stala městská lodžie (gradska loža) a sloužila jako veřejná otevřená soudní síň a zároveň jako špýchar, kde se ukládaly zásoby obilí.

Minout byste neměli ani kostel sv. Kříže (Sveti Križ), kostel sv. Justiny (Sveta Justina) se stálou výstavou sakrálního umění a kostel sv. Kryštofa (Sveti Kristofor) – patrona Rabu. Zajímavou památkou je kostel františkánek zasvěcený sv. Antonínu (Sveti Antun opat), jenž naleznete v chudinské čtvrti Kaldanac u stejnojmenného skalního mysu. Kaldanac je velmi zchátralá čtvrť, dodnes zde stojí domky, které byly zazděny v době morových epidemií. Právě zde žili lidé, kteří byli (někdy i neprávem) považováni za šiřitele této nemoci.

Vyrazte do ulic

Při návštěvě Rabu byste neměli zapomenout na procházku ulici Střední (Srednja). Jedná se totiž o jednu z hlavních uliček, kde to opravdu žije. Nacházejí se zde umělecké galerie se speciální letní výstavou pod širým nebem. Přímo na ulici si můžete koupit zajímavá výtvarná díla známých i neznámých autorů.

Hned za hradbami se navíc nachází chráněný park Komrčar, jenž patří mezi nekrásnější a zároveň nejbohatší v celé oblasti Kvarneru. Dostanete se sem vchodem, který naleznete nedaleko kostelíka sv. Kryštofa.

Kulturní akce se konají po celé léto

Na své si v Rabu přijdou i lidé, kteří mají rádi kulturní akce. Největší událostí je slavnost Rabska fjera, která se koná od 25. do 27. července. Během ní budete mít pocit, že jste se vrátili do středověku, v místních ulicích totiž své dávné umění předvádějí desítky řemeslníků, kteří jsou oblečeni do historických kostýmů. Můžete si prohlédnout, jak se barví hedvábí, razí mince, připravují naložené ryby, vyrábí keramika a podobně. Atmosféru dokreslují hudebníci a žongléři.

Vrcholem této akce je rytířský turnaj (viteški turnir), jenž nese název Rabští střelci (Rapski samostrličari). Koná se vždy 27. července, kdy má svátek sv. Kryštof (Sveti Kristofor), patron Rabu. Tato tradiční událost se dodržuje už od 14. století a připomíná rok 1075, kdy se Rab hrdinně ubránil normanským nájezdům.

Po celé léto se také konají hudební večery (Rapske glazbene večeri), kdy si můžete poslechnout koncerty vážné hudby. Pokud si budete chtít zatancovat, vyrazte na některou z místních diskoték nebo tanečních teras. Možností je zde více než dost.

Sportu vévodí jachting

Jako většina chorvatských přímořských letovisek je i Rab zaměřen především na vodní sporty – především windsurfing v Barbatském průlivu (Barbatski kanal), podmořský rybolov, jachting, vodní lyžování a potápění, pro které jsou nejoblíbenějšími lokalitami mys Kostača na ostrově Grgur, útes Macini na ostrově Goli otok a Punta Kalifronta.

Z klasických suchozemských sportů si zde můžete zahrát volejbal, tenis, ale i minigolf a kuželky. Velmi rozšířená je zde cyklistika a turistika, po celém Kvarneru se totiž nachází síť značených stezek. Není problém si veškeré sportovní vybavení půjčit přímo v hotelech nebo půjčovnách.

Pláže pro plavce i rodiny s dětmi

Původní městská pláž se nachází přímo u starobylého centra Rabu. Tvoří ji skaliska, kameny a oblázky - pro rychlé osvěžení po procházce městem poslouží, ale kdo hledá pohodlnější koupání, vyrazí na poloostrov Frkanj v zátoce Sveta Fumija. Dostanete se na něj pravidelnými čluny, které sem jezdí už od dob místních lázní, nebo pohodlně pěšky zhruba za 20 minut z centra. Frkanj nabízí několik zátok s borovicovým stínem a průzračnou vodou.

Pro rodiny s dětmi je nejvhodnější pláž v nedalekém letovisku Banjol, kde je moře příjemně mělké a vstup do vody pozvolný - ideální pro nejmenší plavce. Sportovci a aktivní návštěvníci dávají přednost letovisku Suha Punta. Pobřeží je tu sice kamenité s vybetonovanými plochami, ale zhruba 5 kilometrů od Rabu přechází v písčitou pláž. Na místo se snadno dostanete i člunem - ty nejčastěji míří do malebných zátok západně od letoviska.

Právě pláž Suha Punta-Karolina získala prestižní ocenění Modrá vlajka, které se uděluje výhradně plážím s nejčistější vodou, kvalitním zázemím a vysokým standardem bezpečnosti. Je to jedna z nejlépe vybavených pláží na celém ostrově.

Naturisté zamíří na vyčleněnou část pláže na poloostrově Frkanj nebo na pláž Kandarola západně od letoviska Suha Punta - Rab má ostatně s naturismem dlouhou tradici, sahající až do 30. let minulého století.