Národní parky v Chorvatsku

Chorvatsko má 8 národních parků o celkově rozloze 961 čtverečních kilometrů. Největším a zároveň nejznámějším národní parkem je Národní park Plitvická jezera. Spolu s Národním parkem Paklenica jsou Plitvice zároveň nejstarším národní parkem v Chorvatsku, jako národní park jsou vedeny již od roku 1949.

Národní park Plitvická jezera 

Nejstarší chorvatským národním parkem jsou již zmíněná Plitvická jezera. Národní park vznikl v bývalé Jugoslávii už v roce 1949, ale celosvětově ho zpopularizovala série filmů podle knih Karla Maye, která se zde natáčela v 60. letech minulého století. Národní park najdete na trase mezi městy Karlovac a Zadar a dnes zaujímá plochu necelých 300 km2.

Vápencové masivy, krasová jezera spojená průtoky, čarokrásné vodopády, kaskády a také bukové, jedlové, smrkové a tisové lesy tvoří dohromady úžasnou podívanou. Pro turisty byl vybudován systém chodníků kolem nejatraktivnějších míst a scenérií a vybrat si mohou z různě dlouhých okruhů. Najdete tu celkem 140 vodopádů a 20 jeskyní. Od roku 1979 je park součást světového dědictví UNESCO, což sem přitáhlo ještě více návštěvníků. Proto je návštěva Plitvických jezer vhodnější mimo hlavní turistickou sezónu, kdy park není tak přeplněný turisty a také ceny za vstup jsou nižší než v hlavní sezóně.

Národní park Paklenica

Národní park Paklenica najdete v Severní Dalmácii severně od města Starigrad v jižní části pohoří Velebit. Vznikl také v roce 1949. V národním parku jsou kaňony Malá a Velká Paklenica. Velkou Paklenicí protéká říčka Paklenica, která je ale část roku vyschlá, a je tu také nejvyšší chorvatská skála Anića Kuk (712 m). V jejím okolí jsou populární horolezecké terény. V nejužším místě zvaném Klenac je kaňon široký jen 30 až 40 metrů a vápencové stěny jsou zde 400 m vysoké.

U vstupu do Velké Paklenice je komplex štol, který sloužil jako úkryt Josipa Broze Tita během roztržky Jugoslávie se Sovětským svazem na přelomu 40. a 50. let 20. století. Dnes je tam muzeum a kavárna. Je tady krápníková jeskyně Manita peć. Naopak v Malé Paklenici žádný vodní tok není. Její stěny jsou vysoké až 650 m a dno kaňonu je zavaleno balvany. Ve zdejších nepřístupných skalních stěnách hnízdí vzácný sup bělohlavý.

Národní park Risnjak

Severovýchodně od města Rijeka leží horský zalesněný masiv a v něm se nachází Národní park Risnjak, který byl vyhlášen v roce 1953. Zabírá plochu 63,5 km2 v centrální část masívů Risnjak a Snježnik. Jedná se převážně o vápencové a dolomitové hory s krasovými útvary. Nejvyššími vrcholy parku jsou Veliki Risnjak (1528 m) a Snježnik (1506 m). Jedinečná příroda parku je přísně chráněna a návštěvníci smí chodit jen po vyznačených trasách.

V parku žije velké množství divokých zvířat, včetně chráněného rysa, po kterém nese jméno (chorvatsky ris). Žije tu i vzácný druh hada jedovatá zmije růžkatá. Protože horské masivy tvoří bariéru mezi kontinentální a pobřežním územím, v národním parku roste vegetace obou typů. Největší část plochy kryjí buky a borovice, roste zde i jilm horský, javor horský, jasan ztepilá a místy i tis červený. V parku je několik různě dlouhých okruhů, z nichž nejpopulárnější je stezka vedoucí k ústí řeky Kupy.

Národní park Mljet

V západní části jednoho z nejvíce zalesněných chorvatských ostrovů Mljet se nachází stejnojmenný národní park. Má rozlohu 5375 hektarů, což zahrnuje nejen pevninu, ale i okolní moře. V parku jsou také dvě jezera (Velké a Malé) propojená kanálem s mořem, takže voda v nich je slaná, ale o několik stupňů teplejší než v moři. Národní park byl vyhlášen v roce 1960. Ve Velkém jezeře je ostrůvek sv. Marie s původně románským benediktýnským klášterem z 12. století, který byl později několikrát přestavován. Pozůstatky římského osídlení jsou u obce Polače.

Ve vegetaci převažují borové a dubové lesy a v parku roste i několik endemitních rostlin, které se jinde na světě nevyskytují. Jedovatí hadi na ostrově nejsou, byli vyhubeni původně indickými šelmami promykami, které zde byly uměle vysazeny. V podmořských jeskyních se vyskytoval silně ohrožený středomořský lachtan, který ale momentálně tu není. Ochránci přírody doufají, že se do regionu vrátí. Krásný výhled na celý park je z 256 m vysokého kopce Montokuc. Na ostrov jezdí lodní linky z Dubrovníku a dalších středisek a je také cílem mnoha turistických lodních výletů.

Národní park Kornati

V souostroví Kornati asi 30 km jižně od Zadaru se nachází národní park stejného názvu. Souostroví se jmenuje podle největšího ostrova (Kornat) a zahrnuje 89 ostrovů, ostrůvků a útesů na celkové ploše 218 km2. Národní park Kornati byl vyhlášen v roce 1980 na ochranu jedinečného ekosystému souostroví a návštěvníci zde smí chodit jen po vyznačených stezkách.

V parku jsou úžasné přírodní útesy, jeskyně, korálové útesy a voda je zde zvláště čistá. V parku roste 537 unikátních druhů rostlin, zajímavá je i místní fauna, včetně menších šelem, hadů a vzácných ptáků. Zvlášť přísně chráněné jsou ostrovy Purara, Mrtenjak, Klobucar, Mali a Veliki Obrucan a útesy Klint a Volic a také pásy moře do 500 m kolem nich, které lze navštívit jen se speciálním povolením. Omezení platí také pro potápění, rybolov a sběr kamenů či mušlí, a to v celém parku. Národní park je dostupný pouze lodí. Na ostrovech nejsou žádné zdroje pitné vody a elektřina se zde vyrábí jen agregáty. Ostrovy nejsou trvale obydleny.

Národní park Brijuni

Západně od poloostrova Istrie leží souostroví Brijuni (jinak také Brioni). Jedná se o skupinu 14 ostrovů bez stálého osídlení s celkovou plochou 7,3 km2. V roce byly ostrovy a také okolní moře, celkem 33,9 km², vyhlášeny národním parkem. Největšími ostrovy jsou Veliki Brijun (5,6 km²) a Mali Brijun (1 km²), ostatní jsou menší. Díky příjemnému podnebí a také izolaci ostrovů se národní park vyznačuje biologickou různorodostí. Roste zde 680 druhů rostlin a žije 250 živočichů a také podmořský život je zde velmi zajímavý. Brijuni byly oblíbenou letní rezidencí jugoslávského prezidenta Tita, který nechal na největším ostrově zřídit safari park. Umístil tam převážně exotické živočišné druhy, které dostal jako darem od různých státníků. Na tomto ostrově je také ornitologická rezervace.

Národní park Krka

Další z chorvatských národních parků se jmenuje podle řeky Krka a leží v kaňonu jejího dolního toku severovýchodně od Šibeniku. Vyhlášen byl v roce 1985. Jedná se o krasovou oblast sedmi krápníkových kaskád s úžasnými vodopády a také množstvím rostlinných i živočišných druhů, včetně 10 endemitních druhů ryb a 222 druhů ptáků. Vodopády v národním parku Krka jsou podle místních ještě krásnější než na Plitvických jezerech. Největší z nich jsou Manojlovac, Skradinské vodopády a Rošský vodopád.

V národním parku je také řada jeskyní. Návštěvníci si mohou vybrat z různě dlouhých tras, ale nejpopulárnější místa si lze prohlédnout i z lodní paluby. Uprostřed jezera Visovac je ostrůvek s františkánským klášterem z 15. století. V parku je také pravoslavný klášter sv. Archanděla ze 14. století, pevnosti Trošenj a Nečven a pozůstatky římského vojenského tábora Burnum.

Národní park Severní Velebit

Nejmladším národním parkem Chorvatska, vyhlášeným v roce 1999, je Severní Velebit, který je zároveň také biosférickou rezervací UNESCO. Jak název napovídá, leží v severní části pohoří Velebit a zabírá plochu 109 km². V parku roste kolem 2700 druhů rostlin, z toho 78 endemitních. Zahrnuje přírodní rezervace Hajdučki a Rožanski kukovi (vápencové útvary), Lukina jama (jedna z nejhlubších propastí na světě dosahující hloubky 1392 m), Visibaba a Zavižan - Balinovac - Velika kosa.

Jedná se o horský terén, takže návštěvníci by měli být vybaveni na túry, nikoli na rodinné výlety. A také si dát pozor na medvěda hnědého – žije jich tu kolem 500. Parkem prochází známá turistická stezka Premužićeva staza, která vede od severu k jihu a je dlouhá kolem 50 km. Nejvyšší vrcholy Severního Velebitu přesahují i výšku 1650 m. Kolem národního parku je stejnojmenný přírodní park s méně přísnou ochranou.