poznejte

Národní park Kornati

Kornati – nádherné souostroví, kde se budete cítit jako Robinzon

Poté, co Bůh stvořil svět, v ruce mu zůstalo ještě několik bílých kamínků. Hodil je do moře a vznikly Kornatské ostrovy. Aspoň tak to tvrdí legenda. Ať už to bylo jakkoli, jedná se o nejčlenitější souostroví celého Středomoří, které vypadá jako perly rozseté po mořské hladině. Nádherné krasové jevy sem lákají turisty z celého světa.

Kornati se nacházejí v jižní části severodalmatských ostrovů, mezi ostrovy Dugi otok a Žirie a městy Zadar a Šibenik. Své jméno získaly podle Kornatu, což je největší ostrov celého systému. Jedná se o nejhustější souostroví celého Jadranu – 147 vápencových a křídových ostrovů, ostrůvků a útesů se rozkládá na celkové ploše zhruba 300 kilometrů čtverečních. Z pevniny se sem dostanete nejsnáze z letovisek Vodice, Murter a Biograd na Moru, rychlolodě sem ale míří i z Novalji.

Od sídla Ilyrů a Římanů po neobyvatelnou oblast

Ostrovní systém byl osídlen už v prehistorii, prvními známými obyvateli byli Ilyrové, po nichž zde zůstaly zbytky hradišť. V 1. až 2. století zde žili Římané, zbytky jejich sídel jsou na ostrovech i v moři dodnes vidět. Objevíte je především v mělkém průlivu Mala Proversa, jenž se nachází mezi ostrovy Dugi tok a Katina.

Oblast byla osídlena i v době Byzantinců a Starochorvatů, v současné době je však neobyvatelná, nenachází se zde totiž dostatek pitné vody. Přesto tu ještě do 18. století stálo několik rybářských osad. Některé z nich byly přeměněny do jednoduchých pohostinských zařízení pro sportovní rybáře a potápěče. Jinde si můžete dopřát piknik a pochutnat si na rybích specialitách.

Za druhé světové války poskytovaly některé ostrovy díky své členitosti a chráněným zátokám perfektní úkryt pro partyzány. Na ostrově Piškera dodnes naleznete starý kostelík ze 16. století, kde si partyzáni vybudovali nemocnici.

CO DĚLAT A VIDĚT?

Na procházku národním parkem nikdy nezapomenete

V roce 1980 zde byl vyhlášen Národní park Kornati, jehož rozloha je asi 223 kilometrů čtverečních. Zaujímá celou oblast Kornatských ostrovů kromě skupiny kolem ostrovů Žur a Sit. V národním parku pochopitelně platí přísná pravidla. Nesmí se zde rozdělávat oheň, sbírat jakékoli kameny či mušle a zakázán je i rekreační rybolov. Nutností je zaplatit vstupné, také některé další aktivity jsou placené.

Procházka po souostroví Kornati ale opravdu stojí za to. Nádhernou přírodní scenérii dokreslují nevelká polje s červenicí, spousta vinné révy, olivovníků a fíkovníků, které zde pěstují převážně obyvatelé ostrova Murter. Ti sem přijíždějí v letních měsících. Pasou se zde i stáda ovcí, která tu jsou po celé léto. V některých místech jsou k vidění také malé háje přímořských borovic. Podle odhadů odborníků zde roste sice jen asi 700 až 800 rostlinných druhů a poddruhů, ale za to tu žije 2500 až 3000 druhů mořských živočichů. Ostrovy jsou také domovem řady vzácných ptáků.

Výhledy, co stojí za to

Na vrcholky Kornatských ostrovů vedou dobře značené trasy. Na jejich konci se vám naskytnou nádherné výhledy, na které do konce života nezapomenete. Nejkrásnější výhledy jsou z Metliny na ostrově Kornat a Litnji vrhu na ostrově Vela Smokica. Jako na dlani pak budete mít celý národní park z vyhlídkového místa Otočevac na ostrově Piškera.

Pokud zamíříte na Kornati, nenechte si ujít procesí na loďkách a člunech k Panně Marii z Taracu. Už po staletí se tato slavnost koná vždy 1. července, kdy se poutníci vydávají do mariánského kostelíku v Podtarackém zálivu na ostrově Kornat, aby Pannu Marii poprosili o požehnání. Kromě jiného je to i přehlídka nádherných lidových krojů, slavnostních rouch kněží i korouhví jednotlivých bratrstev. Vrcholem slavnosti je bohoslužba před kostelem, kdy všichni přítomní dostanou požehnání.

Ráj jachtařů a potápěčů

Velmi oblíbené jsou Kornati i pro jachtaře, kteří tu mají hned dvě jachtařské základny – ACI Marina Piškera na ostrově Vela Panitula a ACI Marina Žut, která se už nachází mimo hranice národního parku. Na své si zde přijdou také potápěči – nejvyhledávanější lokalita je u ostrova Rašip, kde je k vidění neuvěřitelné množství mořských živočichů.

Míří sem však i lidé, kteří si chtějí dopřát tzv. robinzonskou dovolenou. Ubytovávají se ve zrekonstruovaných domcích, které tu zůstaly po původních rybářích a pastevcích, a užívají si života daleko od civilizace. Jsou rádi, že mohou sundat obleky a kostýmky, v nichž chodí po celý rok, a vypnout své mobilní telefony. Stejně by bylo zbytečné, kdyby je nechávali zapnuté – signál zde totiž najdete jen velmi těžko.