Severní Dalmácie – oblast, kde se snoubí historie se současností
Parádní oblázkové pláže a křišťálově čisté moře s léčivými účinky, nádherné borové lesy, bohaté možnosti sportovního vyžití a významné kulturní dědictví doplněné množstvím pěkných národních parků. K tomu navíc krátká dojezdová vzdálenost. Přesně to jsou důvody, proč turisté tak rádi míří do oblasti severní Dalmácie.
Severní Dalmácie je území mezi Karlobagem a mysem Zečevo, jenž leží severně od městečka Rogoznica. Nachází se zde celá řada převážně menších letovisek, který svou oblibu získala především díky úžasné atmosféře starých rybářských osad, nádhernému klidu a skvělým podmínkám pro vodní spory.
Nejvýznamnější města a obce severní Dalmácie:
Pohled na městečko PrimoštenOstrovy a souostroví:
Národní parky
Důležitou součástí oblasti severní Dalmácie jsou hned čtyři národní parky – Krka, Paklenica, souostroví Kornati a Plitvická jezera, kde se nachází šestnáct nádherných kaskádovitých a průzračných jezer, která spojuje celkem 92 vodopádů. A že vám jsou Plitvická jezera povědomá? Na tom není nic zvláštního. Natáčely se zde totiž slavné snímky Vinnetou a Poklad na Stříbrné jezeře.
Ilyrové, Římané, Byzantinci, Francouzi a ti druzí
Prvními známými obyvateli severní Dalmácie byli ve starověku Ilyrové, konkrétně Dalmati, podle kterých oblast získala své jméno. V polovině 3. století př. n. l. na území pronikali Římané, kteří ji před přelomem letopočtu obsadili. Vznikla tak provincie Ilýrie, po roce 69 byla přejmenována na Dalmácii. V té době však byla podstatně větší než v současnosti – patřila do ní i Bosna Hercegovina, Černá Hora a části Srbska a Albánie. Po rozdělení římské říše se Dalmácie stala součástí říše západořímské, v letech 535 až 537 byla součástí Byzance. Pod byzantskou svrchovaností ale formálně vydržela až do roku 1102.
V 6. a 7. století na území Dalmácie přišly slovanské kmeny Chorvatů, v letech 875 až 900 byla Dalmácie nezávislým knížectvím, v roce 986 se personální unií spojila s Uhrami. O území měla zájem také Benátská republika, která kontrolovala řadu pobřežních měst už od roku 998 (v roce 1409 je anektovala), ale i Byzanc či Bosenské království a Osmanská říše. V roce 1699 byl uzavřen Karlovický mír, který zajistil, že celé dalmatské vnitrozemí připadlo Benátské republice. Její součástí zůstala až do jejího zániku v roce 1797.
Mír z Campo Formio poté celou Dalmácii kromě Dubrovníku přisoudil Habsburské monarchii. Porážka v bitvě u Slavkova ale znamenala postoupení celé Dalmácie Napoleonovi, který ji nejdříve připojil k Italskému království, později k Francii.
Vídeňský kongres znovu Dalmácii vrátil Rakousku a vznikla autonomní korunní země Královská Dalmácie. Součástí Rakouska a posléze Rakousko-Uherska byla oblast do roku 1918. Po 1. světové válce se Dalmácie kromě Zadaru a ostrovů Sušac, Lastovo a Palagruža stala součástí Království SHS a do roku 1920 byla autonomní zemí.
Během 2. světové války většina Dalmácie patřila Itálii, vnitrozemí pak ustašovskému Nezávislému státu Chorvatsko. Po válce bylo celé území připojeno k Chorvatsku v rámci obnovené Jugoslávii, kde zůstalo až do jejího rozpadu v roce 1991, kdy se Chorvatsko osamostatnilo. Místní Srbové však něco takového nechtěli přijmout a o Dalmácii propukly velmi tvrdé boje. Srbové velké území obsadili a včlenili ho do tzv. Republiky Srbská Krajina. Vše ukončily v roce 1995 dvě vojenské operace zvané Blesk a Bouře. Srbové byli z oblasti vyhnáni a Dalmácii získalo Chorvatsko.
CO DĚLAT A VIDĚT?
Za památkami vyrazte hlavně do Zadaru
Bohatá kulturní historie se odráží i v obrovském množství památek, které se na území severní Dalmácie nacházejí. Ty nejvýraznější památky naleznete v Zadaru, kde stojí renesanční Pevninská brána, pět studní na stejnojmenném náměstí, jež pochází z roku 1574, starochorvatský kostel sv. Vavřince z 11. století, nejcennější chorvatská předrománská památka v Chorvatsku - kostel sv. Donáta z 9. století, největší dalmatská katedrála sv. Anastázie se Sirmia z 12. až 13. století se sarkofágem s ostatky křesťanské mučednice sv. Anastázie, nebo gotický kostel sv. Simeona.
Katedrála sv. Anastázie v ZadaruNezapomeňte ale navštívit ani město Šibenik, kde naleznete katedrálu, která je zapsaná na listinu světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Další zastávkou by rozhodně mělo být městečko Nin, kde se nachází vůbec nejmenší katedrála na celém světě a zároveň také úžasně malebný kostelík Sveti Nikola u Prahuljama.
Líbit se vám bude i v osadě Srima, která leží 3 kilometry od většího střediska Vodice. Nachází se zde totiž několik archeologických nalezišť z raně křesťanské doby. Kromě toho jistě oceníte i klid na písčitých plážích s průzračným mořem. V sousední Vodici uvidíte nádherné borové lesy, vinohrady a kouzelné malé zálivy. Ne nadarmo je toto rybářské městečko nazýváno St. Tropez Jadranu.
Ideální podmínky pro vodní sporty
Jestliže vás láká spíše aktivní dovolená, i vám má severní Dalmácie co nabídnout. Nabízí totiž ideální podmínky pro nejrůznější vodní sporty, v mnoha jachtařských přístavech, které nesou název mariny, je k dispozici bohatá nabídka služeb pro zběhlé jachtaře, ale i pro ty, kteří se jimi teprve chtějí stát. Věnovat se můžete i potápění, windsurfingu, vodnímu lyžování či podmořskému rybolovu.
Zkrátka ale nepřijdou ani „suchozemští“ sportovci. Jednotlivá letoviska nabízejí možnost zahrát si i nejrůznější míčové hry od tenisu, přes plážový volejbal až k basketbalu.
Bohatý kulturní program
Užít si můžete také spoustu zábavy v barech a diskotékách. Nezapomeňte navštívit některý z letních festivalu – například Úplňkovou noc, koncerty klasické hudby v kostele sv. Donáta, festival Zadarské divadelní léto nebo festival pouliční kultury KalelargArt.
Abyste poznali příjemnou atmosféru severní Dalmácie, nemusíte se nutně účastnit nějaké organizované zábavy nebo chodit po památkách. Stačí se potloukat křivolakými uličkami, nasávat středomořský vzduch, zastavit se v některé z kaváren či restaurací a u dobrého jídla a pití pozorovat život kolem sebe.
PLÁŽE A KOUPÁNÍ
Průzračné moře a dobře vybavené pláže
Oblast severní Dalmácie se může pochlubit velmi čistým až průzračným mořem po obvodu celého pobřeží. Většina pláží je oblázkových, místy skalnatých. Ty jsou vybaveny betonovými úseky, které slouží nejen ke snazšímu přístupu do moře, ale i k opalování. Většina pláží má pozvolný vstup do vody, takže jsou vhodné i pro děti a starší lidi. Navíc jsou okolními ostrovy kryty před nárazy větru a velkými vlnami.
Jestliže se vydáte na některou z hotelových pláží, obvykle se vám dostane kompletní plážový servis – lehátka a slunečníky, ale také sociální zařízení, sprchy či bary a restaurace. Výjimkou nebývají ani různá sportoviště a dětská hřiště.
Nedaleko pobřeží se nachází také obrovské množství ostrovů a ostrůvků, na kterých si můžete vychutnat úžasný klid a dech beroucí pohled na hlubokou modř moře, nebo si užívat potápění a šnorchlování.